Kůže na 12 Edenů

Na začátku nevěděl, že bude dělat kůže. Nyní je jedním z jejich největších zpracovatelů ve střední a východní Evropě. Jeho společnost Karo Leather vstoupila na burzu, aby mohla rozšířit výrobu a dostat se k mokrým procesům výroby kůží. Jen tak bude mít vliv na jejich kvalitu. Národní rozvojová investiční má nyní v této společnosti 6,5% podíl.

Společnost KARO Leather je jedním z největších zpracovatelů kůže ve střední a východní Evropě. Jen měsíčně jich zpracuje až 90 tisíc metrů čtverečních, což je pro představu přibližně jako 12 fotbalových hřišť pražské Slavie. Nezpracované kůže nakupuje po celém světě, následně je rozřezává, barví a dále upravuje. Hotový výrobek odebírají velké nábytkářské firmy v Evropské unii. Karo má 50 zaměstnanců a obrat celé skupiny, kterou tvoří tři společnosti, by se letos měl pohybovat mezi 200 a 250 miliony korun.

 

 

Šanon s kontakty

Společnost, která 26. září úspěšně ukončila nabídku svých akcií na trhu START Burzy cenných papírů Praha, kdy prodala všech 1,1 milionu ks nových akcií v objemu 132 milionů korun, vznikla v polovině 90. let. „Vše začalo nadšením dvou jinochů,“ říká snad s ještě větším zapálením Pavel Klvaňa, majitel společnosti. V té době tento vyučený čalouník rozjížděl byznys spolu se svým spolužákem Rozenským. „Tak vlastně vznikl náš název. Ze spojení Klvaňa-Rozenský. Jenže KLRO by nikdo pořádně nevyslovil, tak jsme vyměnili L za A,“ vysvětluje 47letý Pavel Klvaňa.

Název oba začínající podnikatelé měli, ale ještě netušili, že se budou zabývat kůžemi. Čalounili a dělali věci pro zákazníky na míru. Když potřebovali kůže, nakupovali je v EXICU (pozn. Podnik zahraničního obchodu zabývající se dovozem a vývozem kožených a gumových výrobků a surovin). Při likvidaci tohoto podniku, který měl v komunistickém režimu své specifické postavení, referentka s příhodným jménem Kožíková, dala Pavlu Klvaňovi šanon s kontakty. Více se mu tak otevřela cesta pro jeho současný byznys.

„To byl 95 rok. V té době pro nás ale byla čalounická useň finančně nedosažitelná, takže jsme se věnovali oděvním a galanterním usním. K těm čalounickým jsme se vrátili až v roce 2002,“ vypráví Pavel Klvaňa.

Na oběd do Sao Paula

Společník nakonec z podnikání odešel. Firma i tak postupně rostla a jeden z největších světových masokombinátů, brazilská JBS, ji dokonce chtěl přidat do své vlastnické struktury. „To byl můj nejsilnější podnikatelský zážitek. Střet s tímto gigantem,“ vzpomíná Pavel Kvlaňa.

„Já kluk, tady pomalu z dědiny, jsem pro ně chvíli pracoval. Vadila mi ale spousta věcí. Například nikoho nezajímalo, co se vyrábí, zda to vydělává, ale za to byly důležité souhrnné objemy. Nebo mi zavolali ve dvě ráno, abych v poledne byl v Sao Paulu. Dojel jsem tam, dal si dva obchodní obědy, dvě večeře a jel zas domů,“ vypráví zážitky, které ho vedly k rozhodnutí takovouto spolupráci ukončit.

Z původně obchodní skupiny se KARO po roce 2015 transformovalo na výrobní závod. Vlastní výroba započala v nově vybudovaných výrobních prostorech v Boršově u Jihlavy koncem roku 2015.

S finanční náročností nového způsobu řízení bylo potřeba, aby se rozšířil tým. V té době se majitel seznámil s Jakubem Hemerkou, který dodnes ve firmě působí jako finanční ředitel a který stojí i za jejím vstupem na Pražskou burzu.

„Na ni jsme vstoupili v roce 2019. Vlivem koronaviru ale byl náš růst pomalejší, než jsme očekávali,“ říká Jakub Hemerka. Něco dobrého ale pandemie přinesla. Potvrdila směr, kterým se společnost vydává. K vyšší přidané hodnotě zpracované kůže. „Také jsme přemýšleli, jestli se při výrobě více nespoléhat na mezinárodní obchod. Pandemie řekla jasné ne. Musíme maximálně využívat lokální možnosti,“ uzavírá finanční ředitel.

Ze sucha do mokra

„Jdeme vlastně od konce k tomu začátku, kterým je prvozpracování kůže. To je zároveň náš cíl,“ dodává Pavel Klvaňa, který kvůli kůžím procestoval celý svět, od Pákistánu přes Jižní Koreu a Čínu až po Indii a Latinskou Ameriku a který vidí další příležitost v obuvnickém průmyslu.

„Nemáme v kůžích žádnou tradici. Nejsme žádní odborníci, kteří by těžili z rodinných zkušeností. Zato máme nezatížený pohled na věc a nic nás nelimituje. Jen vyrobit výrobek, který se nám bude lépe uplatňovat na trhu a který se bude líbit zákazníkovi,“ říká Pavel Klvaňa.

„U látek se zamýšlíte nad tím, jaká je pro vás lepší, příjemnější, ale u kůže ne. Tady se materiál odcizil od spotřebitele. Vliv na to má i složitá cesta zahrnující výrobce, zprostředkovatele, obchodníka, zpracovatele a rozsekanou výrobu do různých kooperací,“ vysvětluje podnikatel, proč dochází k velké degradaci produktu a co by právě chtěl změnit.

„Abyste měli vliv na podobu výrobku, musíte se propracovat k mokrým procesům. Ty jsou pro nás teď tou nejvyšší metou. Jdeme k ní postupně, zdoláváním jednoho vrcholku za druhým, říká Pavel Klvaňa, který rád přirovnává svou podnikatelskou misi k výrobě rohlíků.

 

„Chceme být excelentní pekárnou, s excelentními rohlíky, ale zároveň i s voňavým chlebem,“ usmívá se. Pro pochopení jeho cesty je nutné znát kroky, kterými prochází kůže. První tvoří fresh hide, tedy odpad z jatek a mastného průmyslu. Druhou wet blue/ wet white, tak se označuje materiál podle druhu činění. Třetí fází je crust, zakázkově upravený polotovar vhodný k přípravě a finišování vybraných výrobků. Poslední fází je zakázkový produkt, kterým je například nábytkářská useň, tedy potah na kožený nábytek. KARO nyní komplexně realizuje všechny procesy z fáze tři do fáze čtyři v Boršově u Jihlavy. Jedná se o především suché procesy. Pro ty mokré KARO připravuje výrobní závod na komplexní realizaci procesů z fáze dvě do fáze tři v Brtnici u Jihlavy. „Do budoucna pracujeme na možnosti výstavby zpracovatelských kapacit i pro zpracování kůže z fáze jedna do fáze dvě. Před námi jsou tedy ještě dva kroky. Na druhém z uvedených kroků, výstavbou výrobního závodu v Brtnici u Jihlavy, i za pomocí NRI nyní pracujeme.,“ vysvětluje podnikatel, který ráno vstává v ranních hodinách a chodí spát v pozdních nočních, aby tohoto cíle dosáhl. Pomáhá mu s tím i čtyřčlenný tým z Brazílie. „Jen nám ho neustále chce někdo vyhostit. 11 měsíců vyřizujeme roční víza. Vyřídíme je, měsíc si dáme pauzu a začínáme od začátku,“ nastíní jednu z absurdit, které musí řešit.

Vstup na burzu

Firma KARO zažila za svoji existenci několik milníků. Jedním z nich byl rok 2015, kdy zahájila vlastní výrobu. „Druhým milníkem byl pro nás úvěr z programu Expanze, který jsme získali právě od Národní rozvojové banky (pozn. původní název byl Českomoravská národní a rozvojová banka). Třetím pak byl náš vstup na Pražskou burzu,“ říká Jakub Hemerka.

Před vstupem na burzu byly ve vzduchu dvě možnosti – privátní kapitál, nebo veřejný úpis. „Po mých dlouhodobých zkušenostech s privátním kapitálem a působením pro investiční fondy, jsme zvolili druhou možnost. Viděli jsme v ní jistotu, že se podnik bude rozvíjet podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a že osobní zájmy v případě privátního kapitálu nepřevýší nad tou nejlepší cestou,“ říká Jakub Hemerka.

V září 2022 firma nabídla celkem 1,1 milionu nových akcií v cenovém rozpětí 120 až 140 korun. Během úpisu pro stávající akcionáře proběhlo upsání 5 000 ks a v aukčním systému START pražské burzy bylo umístěno mezi investory 1 095 000 ks.

„Získané prostředky použijeme na investice do dokončení nového závodu v Brtnici a návazně finálního rozšíření kapacit závodu v Boršově. Dále budou využity na posílení pracovního kapitálu a částečně na refinancování některých závazků,“ říká Jakub Hemerka.

Národní rozvojová investiční (NRI) se účastnila druhého kola úpisu a nakoupila 323 750 kusů akcií v pořizovací ceně 120 Kč za jeden kus. Celková investice NRI tedy činí 38,85 mil. Kč, což představuje téměř 30% podíl na druhém kole úpisu. Podíl NRI ve společnosti Karo Leather je 6,5 %.

„Jsme vděční, že se tento obchod uskutečnil. Národní rozvojová investiční doplnila další komerční fondy, které nám věří a zařadily nás do svého portfolia. Jsme rádi za dalšího velkého partnera,“ říká k obchodu Jakub Hemerka.

„Společnost KARO Leather splnila všechny podmínky pro to, abychom ji mohli z našeho programu Rizikový kapitál – IPO fond podpořit. Jsme rádi, že jsme mohli investovat do české firmy s dlouholetou tradicí a zajímavým výrobním potenciálem. Věříme, že náš kapitálový vstup přispěje k rozvoji a prosperitě tohoto podniku,“ dodává Martin Potůček.